Duševní nepohoda snižuje produktivitu práce. Řešením může být terapie

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mají deprese, úzkosti a další psychická onemocnění výrazné ekonomické dopady, protože snižují výkonnost lidí. Uvědomují si to i firmy, a proto v posledních letech přibývá těch, které investují do péče o mentální zdraví svých zaměstnanců. Jedním ze způsobů, jak kolegy podpořit, je zavedení firemní terapie.

„Majitel domu mi oznámil, že si kvůli rekonstrukci budu muset urychleně najít nový byt. Dost mě to zaskočilo – nemám rád změny a představa hledání podnájmu a stěhování, navíc v době, kdy všechno zdražuje, mě stresovala. V práci jsem asi měsíc nebyl schopný myslet na nic jiného. A toho, že nejsem ve formě, si začali všímat i kolegové,“ popisuje Honza. A dodává, že s úkolem, který by jindy měl za hodinu hotový, v této době zápolil půl dne.

Díky terapii si Honza utříbil myšlenky, lépe si rozvrhl práci a každý den si vyhradil půl hodiny na intenzivní hledání nového bytu. Navíc si uvědomil, že problém, před kterým stojí, není tak závažný, aby se s ním nedovedl vypořádat. Bydlení nakonec našel a nové návyky mu pomáhají pracovat efektivněji i v běžném režimu.

Když technologie nepomáhají

O tom, že chytré technologie šetří lidem práci, není třeba polemizovat. Zároveň ale představují žrouty času, protože neustále vyžadují naši pozornost. Příchozí e-maily, notifikace v telefonu a nové zprávy v komunikačních nástrojích narušují naši koncentraci a nenápadně ukrajují čas pro intenzivní práci.

Speciální kategorií jsou sociální sítě. Sami jste možná zažili, že jste se jen chtěli mrknout, co je nového ve vašem feedu. Jen na chvilku. A pak jste si ještě přečetli zprávy, zkontrolovali kurzy akcií nebo objednali granule pro psa. Ano, prokrastinaci se nevyhne skoro nikdo, ale je dobré ji držet na uzdě. Až vás totiž začnou dohánět dlouho odkládané úkoly, budete pod zbytečným tlakem.

Zkušený terapeut dokáže vašim kolegům poradit, jak efektivně nakládat s časem, a společně s nimi identifikuje příčinu problémů se soustředěním. Pomůže jim tak nejen s tím, aby byli produktivnější, ale především spokojenější. A to se promítne do celkové atmosféry ve firmě.

Přemíra stresu v práci dohnala i finanční analytičku Terezu: „Před kolegy i šéfem jsem vždy chtěla vypadat jako ta, co zvládne všechno. Neuměla jsem říct ne, a tak se na mě hrnuly další a další úkoly. Pracovala jsem po večerech i o víkendech, a když jsem zaklapla počítač, cítila jsem se prázdná a neužitečná. Že musím zpomalit, mi došlo až ve chvíli, kdy mě začaly budit noční můry plné deadlinů,“ přiznává. S prioritami ji naučila pracovat až terapie, díky které pochopila, že není možné vyhovět každému. A už vůbec ne na úkor soukromého života.

Předejděte syndromu vyhoření

Identifikovat moment, kdy práce člověka začíná ničit, není snadné. Stres, nezdravé vztahy na pracovišti, náročné vedení a ambiciózně nastavené cíle se v kombinaci s nedostatkem odpočinku mohou plíživě stát jízdenkou do stanice vyhoření. A každý, kdo syndrom vyhoření zažil, vám potvrdí, že jde o stav, který člověka ochromí na dlouhé týdny nebo i měsíce.

Své o tom ví projektová manažerka Klára, která byla jen krůček od vyhoření. V práci byla vyčerpaná a úkoly, které na ni padaly, nestíhala odbavovat. Zároveň ale nechtěla sobě ani ostatním přiznat, že je toho na ni moc. Díky terapii se naučila úkoly prioritizovat s vědomím, že některé z nich zkrátka mohou počkat. Celou situaci navíc probrala se svou nadřízenou, která ji podpořila. Teď je Klára nejen mnohem spokojenější, ale ve výsledku i produktivnější.   

Pokud chcete, aby vaši kolegové podávali ty nejlepší výkony, ale zároveň si dokázali udržovat zdravou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, umožněte jim, aby své pocity nebo případné potíže mohli včas probrat s odborníkem. Terapie jim pomůže zvládat stresové a nekomfortní situace, rozvine jejich komunikační dovednosti, ale také díky ní zjistí, že je v pořádku si říct o pomoc.